Jardasonyx napsal(a):

Koštěbuch:Tak pánové tohle je to pravé klasické enduro :-) Moc pěkné záběry :-) Je vidět že v tý době ta technika jezdců ještě nebyla tak dobrá jak je dnes...

Nerozumím tomu - jakože ty motorky nebyly dobré a nebo že ti jezdci to neuměli?
Taková soutěž, jako byl Hrádek, tož tak vypadal skoro každý podnik Mistrovsví ČSSR.
V Hrádku se po dlůhých letech podařilo dostat kamery na místa, kde bylo neco k vidění. Do té doby to nejak nešlo...
A jak se jezdí hluboký brod, to taky sposta současných střelců ani netuší...

Já bych na přední blatník nic nedával.
Uklepe se i s duralovou výztuhou...a to na něm byla jenom duše.
Urvání zadní tašky se dá zabránit tím, že v ní není nic volné, nic tam nesmí hrkat.
Jak má možnost nejaká součástka a nebo celý pakl s vercajkem pochodovat, je to špatně.
Když tak vycpat molitanem.
Když je všecko fest, dá se jet trap.

Na enduru je potřeba hlavně vytrvalosti.
Běhání je na ňu dobré, ale když máš v prdeli třeba kotníky (a když nemáš, neboj, to dojde  ), tak radši bicykl.
Nemusí byt extraspeciál, já sem měl (a mám) Libertu...
Taky sem chodil plavat, dávka alespoň kilometr.
Je to dobré proto, že na hrudní košíček působí hydrostatický tlak a svalečky musí přemáhat neco navíc...
Ale všecko pravidelně...to je základ! A dávky zvyšovat přiměřeně.
Až se oteplí, začat jezdit. Nemá cenu snažit se jezdit co nejdřív (po zmrazkách), je to o hubu a pod snih nevidíš, krade to volant. Při jízdě se snažit jezdit technicky správně, naučit se různé finty, jak přejíždět klády, točit se na předním a na zadním kole a postupně zrychlovat.
Je-li po ruce nejaký trenér, kerý ví, co a jak, tým líp.
Motorka - endurko si víc užiješ, než krosovů motorku. Kór když je legálně na značkách.
Já si třeba na stará kolena vymyslím trať, po cestě se sklouznu na nejaké krosové trati (pár koleček - mám to jako rychlostku) a benzinky mám jak časovky.
Krosovů motorku musíš naložit, odvézt se na trať, pak zase zpátky...za tu dobu mám vyjeté dvě nádrže...
Nicméně volba disciplíny je věcí každého soudruha.
A pokud nemáš v úmyslu položit život na sportovním kolbišti coby reprezentant, jezdi to, z čeho máš radost...
Když na tem nejsi fyzicky dobře, nemá cenu jezdit na silné motorce.
Už taky vidím, jak mě klže řemeň - starci majů jezdit osmdesátky a nebo dvácy...půllitr je tak na infarkt.

My sme na snídani mívávali ovesné vločky a tak podobně, že aby neco v břuchu bylo a aby nebyl pocit hladu.
V průběhu soutěže, během dne, se jedlo to, co si kdo nachystal. Já sem si nechal poradit...a měl sem na to systém.
První tři dny se mě řehtali a ve čtvrtek už somrovali...fungovalo to.
Odpoledne, po dojezdu, sme si dali naprosto nezdravů večeřu (neco jak tí borci v té Argentině) a zregenerovali síly nejlepším jonťákem - pivem.
Čím víc oktanů, tím líp.
A masáž, to je úplná bomba! Když je možnost, šup tam!
Velice taky záleží na doprovodu, hodně sem se těšil do časovky, kde byla Katrošova parta. Servis bez keců a stopro. Třeba když byla zima a pršelo - měli teplů polévku!!!
Úplně neco jiného, než když dostals neolůpaný pomeranč nebo zabalenů tatranku. To je utrpení a na psychické pohodě to taky moc nepřidá.
No a aj tá je důležitá a dá se říct, čím delší a obtížnější závod je, tím má větší význam.
Páč důležité je jet a nezabalit to, aj když se zdá, že je to úplně v prdeli.
Když vydržíš víc, než tí druzí, budeš lepší.
Taky musíš jet tak, aby sis nerozbil tlamu hned v pondělí, to tě pak bolí eště pět dní. A neublížit ani motorce. Protože enom trošku nakřivo řídítka dokážů tak rozhodit, že to zpomalení je znát. Kůsek po kůsku se potom sbírajů minutky a ani se nenaděješ a máš hodinu...
O tem jetí kde a kudy - to je taky důležité.
Nekdo na to dojde sám, ale dost často se to musí říct a vysvětlit, protože při jízdě si tak vyhníkaný, že ti to prostě nemyslí - a taková věc tě ani nenapadne.
Nám to teda řekli, ale kdo to řekne vám?!
Neexistujů žádné střediska, žádný trenér, enduroškolu má kdekdo, ale...
Každý totiž jede kapku jinak a musí napřed ukázat, jak, aby se mu řeklo, co dělá blbě a co dobře. A jak šetřit síly.
To byste čuměli, jaké to sů metody  . A jak to velikáni našeho soutěžního sportu praktikovali  .

Drobný "problémek" je minimální potřebná vzdálenost do boku od zadní lampy a vzdálenost mezi nima.
Pokud dáš blinkry přímo na blatník, nikdy se na tyto míry nemůžeš dostat...

Když se takové věci zkůšajů, tož bez blatníku  .
Neumím jet dva kilometry po jedném kole, ale na zadním se dobře motorka otáčá v úvozové cestě a po předku se zasej do takové cesty líp trefuje, zejména z prudkého svahu. To umím enom do leva.
Do prava - buď se potom otočím a nebo do teho rigolu spadnu ve směru jízdy.
Jo a šoférovat při jízdě po zadním je dobré umět proto, že když se motorka nekde zprčí, aby se nemusel ubírat plyn. Šoféruju to jak saně - přenášením váhy.
Zkus enom vytočit koleno a uvidíš, kam zahneš.

Tož já nevím...
Všecko, co udělám tak, jak se má tož funguje, ale když do teho vnesu nejaký svůj originální prvek, obvykle musím něco řešit.
To platí všeobecně, né enom o Xerku  .

To jistě  .
Budeš to dýl startovat.

BIGR: ...bych ten dekompresor u nějakého opravdového mechanika nechal opravit, aby fungoval tak, jak má.
Protože to zařízení je dobré, pokud sů problémy se startováním...

Sem taky do toho manuálu brejlil jak husa do flašky a k těm "šestkám" jsem našel jenom neco na začátku všeobecného a tam bylo číslo 12 Nm. Tak. Neco spešl na pohlavní dekl sem nenašel.