C.J.:

no ty wole  co to je za nemocnici ?jestli je to tak jak říkáš tak při operaci dej bacha aby si nespletly nohu   tak at se ti to krátí ,neumím si představit tu nudu ,tam si měl alespon ten internet ,tet ani to   alespon bude dost času na přemýšlení jakou motorku koupit dále co?  tak přeji brzké uzdravení       

Chlapi, obrovské díky za podporu, to si ani nezasloužím.   

C.J. Drž se , špitály nejsou nikdy nic příjemného.
Přerovská nemocnice je vyhlášená na Ortopedii. Kamarádovi tu dávali dokupy nohu z motorky(auto mu nedalo přednost). Měl to ošklivé a teď v naprosté pohodě.
Druhému dávali dokupy ruku v Brně, nějakej profík, co se  specializuje na sportovce a také dobré. Už zase může závodit a dokonce vyhrává :-D

Editoval Motors (26.07.2012 10:05:17)

Tak nejraději bych to doklepal vše už zde.. Navíc rodiče tady jezdí za bábi, která leží o 2 patra výše, takže to mají při jednom. Zítra se pobavím s tím "známým" doktorem, dám na jeho doporučení. Naštěstí jeden hřeb je OK a drží, nedrží horní a tenpůjde "jednoduše" ven a nahradí ho jiným. Kost už je předvrtaná, takže to bude mnohem jednodušší, jen asi budou muset přišroubovat každý fragment kosti, což původně dělat nechtěli. Tak mi pak chtěji dát sádru na celou nohu, takže úplně bez hybnosti, což asi zase odloží rehabilitaci a ukoušu se tady nudou a vztekem. Ale zase můžu být rád, pokud nohu zachrání a já si tadyještě vymýšlím   

Tady jsem natočil zvukovou kulisu, co poslouchám od šesti od rána..

http://www.youtube.com/watch?v=eNZrBbmgcnI

Takže za dnešek nic nového, měl jsem celý den návštěvy, díky kluci. Prvně  volal Míra, volá každý den    pak dorazil Dan s Luďkem, pak dlouze volal Raduz - to jsem fakt nečekal   Pak dorazili kolegové z práce, hned za nimi "silniční" kámoši Barek s Andreou a Stepo, byli tady do osmi. Mezitím se ukázala i manželka s dcerou a zatím se nerozvádí   

Na takový pobyt v nemocnici bych si asi i zvykl   

Díky všem za podporu.   

Editoval C.J. (26.07.2012 21:09:32)

C.J.:

Chlape držím palce nech sa rýchlo vyliečiš. Čítať tieto tvoje zážitky je skoro ako zlý sen. Tiež som ležal mesiac v nemocnici po páde na cestnej motorke. Vykĺbil som si po páde bederný kĺb, ešte v tú noc repozícia + navŕtanie trakcie zo závažím do nohy nech ju to naťahuje. Ráno CT a zistenie, že z kĺbu je odlomené, ďalší deň ďalšia operácia a skrutkovanie. Pri tom sa zistilo, že je to vnútri dosť slušne dotrhané a celý kĺb vyživuje jedna tenká cieva ostatok je na kašu. Jediné šťastie, za dobrého doktora, ktorý vedel čo robí. Počiatočné prognózy boli také, že budem chodiť len s palicou. Našťastie sa nenaplnili, hybnosť je síce trochu obmedzená, ale donedávna som s tým hrával futbal, ten som zabalil a bez problémov jazdím na bicykli (túto sezónu nejakých 1000 km viac menej len u nás po horách). Takéto zážitky ako ty našťastie nemám. Väčšina personálu ochotná, doktori na úrovni, možno aj preto, že to je Fakultná nemocnica.

Týždeň som strávil na JIP a tam teda nič moc, deň noc vozili nových ľudí, niektorí slušne rozsekaní. Drž sa, viem čo to je ležať tam mesiac a ja kvôli trakcií bez pohnutia z postele. Telo má neskutočnú schopnosť zotavovať sa, hádam sa ti podarí skoro sa dať dokopy.

C.J.:Mezitím se ukázala i manželka s dcerou a zatím se nerozvádí   
Držím ti palce, ať se dáš brzy do kupy, ale na toto mi nedá nereagovat. Chce to čas, vše se uklidní a vrátí do starých kolejí.
Asi před 10 lety jsem měl 5 leté období úrazů. Zlomený levý kotník- 3 měsíce včudu, za rok na to vyhozený oravý kotník ven z kloubu, nestačily pomalu 4 měsíce neschopnosti. Za půl roku na to jsem to sotva ustál, nadvakrát zlomená čelist, zdrátované 2 měsíce dohromady, jídlo brčkem. Po roční pauze jsem udělal harakiri s motorovou pilou, jen to štíplo, ale rozsekaná pravá půlka pobličeje, chirurg mne dával přes 2 hodiny dohromady, asi 30 stehů. Pohrál si s tím dobře, nyní to ani nepoznáš. Tehdy, když za mnou přijela manželka na návštěvu, tak se ve dveřích otočila a odešla. Už to nedokázala unést. Když za 3 dny přišla podruhé, měla s sebou i papír na rozvod, sice prázdný.    Ale ustáli jsme to, dala mi nůž na krk, už žádné úrazy, ale život se s tebou nemazlí, takže slib jsem nemohl do dnešního dne dodržet  Sice se snažím seč mohu, ale náhoda je někdy blbec, třeba nyní ta ruka na motorce  

viteka 32:

Já mám manželku taky zlatou, že mi v podstatě vše toleruje a vždy stojí při mě. Úrazy se mi celkem vyhýbaly, asi v 19ti jsem se proletěl vzduchem na silniční GPZ400R v cca 120km/h, klouzal jsem se přes 100m po asfaltu, na první pohled jen odřeniny, pomalu jsem ale přestával hýbat levou rukou, takže odpoledne mě vezla na pohotovost a rozštípnutá lopatka, chtěli mi dát krunýř, ten jsem odmítl, protože výsledek by byl stejný jako s ortézou (za předpokladu, že s rukou nebudu hýbat). Hrozilo že to praskne až dokonce a propíchnutí plic. Ale to byl lehký úraz, jen jsem se sám neoblékl. Horší byly rozmlácené a zbroušené kolena na kost, to bolelo 3 měsíce a celou dobu se o mě musela starat,mýt mě, oblékat mě.. To jsme ještě nebyli svoji. Shodou okolností (tady na výběr moc není), jsem s lopatkou byl tady na chirurgii. Na kontroly jsem měl taky chodit taky - čekat na ambulatním příjmu mezi krvácejícími lidmi přivezenými rychlou.. Po druhé kontrole, kdy už vše vypadalo dobře, jsem už tady na další kontrolu nedorazil.

Dva roky na to jsem měl na stejné motorce na silnici pád v 90km/h, když mi do cesty přepadl 90ti letý cyklista, prostě neudržel balanc. Trefil jsem kyčlem obrubník, hodilo mě to na  druhou stranu cesty a jsem dostal ránu opět od obrubníku do palce. Odvezla mě rychlá, ale jen odřeniny a palec v dlaze, jen naštípnutá kůstka. 

Pak jen cca 2 roky na to malý let přes řídítka na jawě 350, když jsem jel přes zasněžené pole a v cca 40 jsem trefil pod sněhem hraniční kámen a přeletěl jsem přes řídítka, ale odnesla to jamka kloubu na palci levé ruky. Pradoxní bylo, že se mi to stalo v době nemocenské, kdy jsem byl doma se chřipkou.  Ale jen dlaha.

Pak před třema rokama opět na "terénní" jawě jsem po doskoku dopadl na přední kolo, roztančila se a vymrštila mě jako býk proti udusané jílové zemi, pád na rameno. Domů jsem jsem dojel, ale bylo mi jasné, že to odnesla klíční kost, takže 6 týdnů doma. To už jsme byli s manželkou svoji a měli jsme tehdy půl roční dceru. Ale oni to mě nějak od moto neodradilo, hned po srostnutí klíčku jsem si jel pro XLR250. Pár měsíců na to jsem koupil vysněné GSXR 1000. Na tom už manželka se mnou nikdy nejela a přísahala, že ani nikdy nepojede. Ale dovolila mi ho, stejně jsem ho po dvou sezónách prodal.

Teď vůbec nemá smysl uvažovat o další "moto budoucnosti", jawky si tedy určitě nechám, to jsou každodenní pracanti, ale i pokud se noha zahojí, tak jsem zvědavý, co bude dál. A co vše ještě žena snese.   

C.J.:

aspoň nějaké dobré zprávy   

C.J.

Jarouš, dyť jsi říkal, že tam před dvěma lety ležel Petr "Kuchta" Kuchař a ten už zase skáče a že ten byl už dolámaný jako cyp, hlavu vzhůru