Sedim tu u kompu a řikám si co tu chytrýho napsat, jelikož každej máme občas prdel v kalupu no a já mám ted' období, že můžu jen tiše závidět komukoli kdo se alespoň sveze  

I ty dvě fotky mé oko opravdu pohladily a srdce zaplesalo, enduro ne-enduro:rolleyes  

Užil jsi si to a o to jde  

Semis napsal(a):

Tak jsme byli s kámošema na Sardinii.
Samozřejmě jsme hodili na vlek motorky aby tam nebya nuda.
Musim říct, že to byla asi nejlepší věc kterou jsme mohli udělat.
Památky tam celkově skoro nejsou, takže z týhle stránky to bylo mizerný. Koupání nebylo špatný, ale čekal jsem že najdeme alespoň nějaký pěkný mušle a tak, ale moře tam je uplně prázdný. Šnorchlování teda taky neuspělo a tak se nejlepší zábavou stala opravdu motorka.
Překvapivě tam nebyly zas tak vhodný podmínky pro enduro ježdění, protože místní hory jsou opravdu hodně příkrý a plný skal.
Všechno to ale vykoupila kvalita ježdění po místních silnicích. Já měl s sebou DR-Z400SM a kámoš GSF1200. Zbytek party jezdil autem.
Překvapivě byly silnice jako stvořené spíš pro motarda a téměř nikde jsem nenarazil na dlouhou rovinku. Například jsme dostali nápad zajet na nejvyšší vrchol Sardinie, který byl od nás vzdušnou čarou cca 30km. Musel jsem najet 130km po silnici a to samými serpentýnami abych se k němu dostal
Po první společné jízdě se tedy ukázalo, že nemá cenu abych na kámoše s Banditem stále čekal (přestože jezdil v zatáčkách na hranu gumy) a jezdil jsem vlastně sám.
Povrch místních silnic byl perfektní hrubý asfalt, bez děr, prachu a jiných u nás běžných komplikací. Chvíli mi trvalo než jsem si zvykl na to, že to do zatáček můžu opravdu posílat naplno a nebát se, že tam bude prach. Provoz aut tam byl minimální, takže se jízda po chvíli proměnila spíš v řádění podobné jízdě na okruhu v Sosnové. Rozdíl byl jen v tom, že v Sosnové to víc klouže Občas jsem za zatáčkou potkal stádo koz, ovcí, krav nebo dokonce i skupinky divokých prasat.
Dunění laďáku je už ale z dálky připravilo, takže s tím problém nebyl.
Po návratu zpět do ČR jsem začal trpět tzv. Sardinským komplexem, jenž se vyznačuje absolutní nechutí jezdit po českých silnicích.
Nebýt nehorázně drahého trajektu z Itálie na Sardošku, mohl bych jednoznačně říct že se vyplatí si tam jet jen na týden zajezdit, protože i s cestou tam a zpět by to bylo pořád levnější než jednodenní ježdění na okruhu u nás.
Fotky s motorkou snad ani nemám, pač jak jsem psal, jezdil jsem pořád jen sám.   
http://www.offmoto.com/uploads/thumbs/97_p1090451.jpg
http://www.offmoto.com/uploads/thumbs/97_p1090331.jpg

Editoval Kubicheck (10.07.2011 23:14:58)

Honza XT:

Hele tam neni skoro nic. Sice tam je pár větších měst, ale morálka místních je dost otupělá. Připadaj mi, že nějak nemaj tendence se za něčim honit a něco řešit. Čekal jsem že jsou to netáhla a že maj všechno na háku, ale že až do takový míry, to mě fakt překvapilo.
Plánoval jsem, že bych si půjčil windsurfing, ale žádnou půjčovnu jsem tam nenašel, natož půjčovnu motorek.
Navíc jezdit na cizí motorce, tak bych si to asi ani zdaleka tak neužil.
Tam bylo uplně běžný, že třeba zaměstnanci hotelu nebo jinýho zařízení vyloženě pro turisty neuměli anglicky ani číslovky. To mě taky rozštíplo..

Vlk:

  Kámoš mi řikal že hezký šnorchlování je na Sardinii na severu a to byla zrovna jediná oblast kde jsem nebyl, jinak jsem projezdil celkem velkou část od severozápadu až po jihovýchod. Enduráky s ostrými KTM jsem potkal jen jedny zato hromadu BMW 1200GS atd.
  S tím lezeckým rájem máš naprostou pravdu. Je tam toho opravdu požehnaně, ale tohle je zrovna jeden ze sportů ke kterýmu jsem zatim ještě nepřičichnul (ale mám to v plánu).
Lidí tam bylo opravdu minimum a kort když jsme tam nebyli v uplné sezoně. Možná to byl na druhou stranu kámen úrazu, protože tam nebyl skoro nikdo kdo by nám cokoli půjčil.
Ty památky tam samozřejmě nějaký jsou, ale asi jsem rozmazlenej z čech, kde jich je na pár kilometrech hromada a podle mě i mnohem hezčích.

Lasky:

No říci Sardovi že je Ital je asi stejné, jako říci Gruzinci že je Rus nebo Slovákovi že je Čech.   Taky sardština je o hodně jiná, než italština. V horách se občas mluví jen sardsky.
Sardové jsou mi sympatičtí lidé. Nejsou tak ukřičení jako Taloši, jsou rozvážnější, to by se někomu zdálo jako lenost, ale je to opak. Pastevci a zemědělci v horách fakt mají tvrdý život. To samé rybáři.
Na straně druhé italská vláda Sardinii dotuje a je to vidět třeba na cenách benzinu, základních potravin, jízdenek, elektřiny, plynu...Na Sardinii je daleko menší zločinnost než na pevnině. Ale při večerních pokecech nám vykládali o vendetě a čas od času někdo "zmizí". To se prý ale nevztahuje na cizince.
No zdá se, že na Sardinii se zase někdy podívám, ale asi nejspíš s lezečkama a lanem. Podzim, když zraje víno, nebo rozkvetlé časné jaro je tam fakt kouzelné.

JJ bydleli jsme v jednom rodinnym hotýlku a týpek nám taky furt povídal různý tipy a rady. Taky se dost distancoval od Italů a vysvětloval nám i rozdíli mezi jejich řečí.
Řikal, že prej na Sardínii se říká takový pořekadlo: Když se něco ztratí, tak za to vždycky může říman