Small napsal(a):
Chlapi kolik jste stihli najet pouze tento rok před drapákem MTH? Celkem by mě to zajímalo. Prakticky je to hnedka z kraje sezóny a celkem masakr. Jen taková úvaha, když si to chce zkusit naprostý hobík, který na tom sedí po zimě po 5té a už je na drapáku je celkem mazec.
Od loňských drapáků jsem do podzimu seděl na moto jednou někdy v květnu. Potom na podzim jedna lehká a zároveň poslední vyjížďka na bergu. Potom přišlo exc 200 a seznamování s 2T. Přechod nebyl a není jednoduchý, jezdil jsem +/- stejně - hůř mi šli výjezdy, líp resp. lehčeji vše ostatní. Do půlky února jsem najel cca 70 mth ve 3 lokalitách + jednou lom u Berouna.
Od půlky února pauza.
Prvně jsem vyjel někdy okolo 20. března na zajetí novýho pístu, takže na pohodu 2 vyjížďky po hodině.
2. dubna vyjížďka na motárdy 
u quixe s partou švýcarů, hodně na pohodu, žádný tempo, ale dobrý trénink a bezva parta.
8. dubna jsem plánoval pěkný trénink, ale po hodině díra v karterech
15. dubna jsem měl složený motor, výlet na pohodu po výměně karterů, jestli bude vše ok
16. a 17. ráno před prací po dvou hodinách vyjížďka v tempu bez zastávky a potom už jen start na Drapáku.
Drapáky jsem nechtěl letos jet. Loni to bylo vyhrocený, Hoždy výzvu nepřijal, ale i tak celkově .....
Letos Hoždy účastí překvapil, ale věděl jsem, že když pojedu, bude to vždy konfrontační i když budeme každý tvrdit, že jedeme jen kvůli sobě .... a bude to tu sledovaný, komentovaný, .....
Že pojedu se rozhodlo 30. března, když jsem byl s manželkou na procházce a zeptala se mě, kdy letos pojedu na "ty" závody. Tak jsem řekl, že nikam nejedu, že se mi vlastně ani nechce, že jen víkend tam se starovným je skoro půlka naší dovolený .... překvapily mě otázky, který mi dala. "Máš motorku?" Říkám, že mám. "Jsi zdravej?" Říkám, že až na kolena jsem ve formě. A poslední, co řekal, bylo "Tak neřeš peníze, zaplať startovný a jeď. Nevíš, co bude za rok". No, je to ženská k zulíbání 
.
A tak jsem hned roztočil telefon a že nebude se startem problém a místo se najde i když to nebude přes klasickou registraci - Díky za to pane quix 
A od té doby jsem se o startovný nestaral, ale řešil nějakou přípravu na poslední chvíli, která se, jak jinak, než zesrala prasklinou karterů.
To jsem myslel, že je po drapákách, ale zas quix, Kauda, nabídka pomoci od Michalaexc a super služby Promoto vytáhli trn z prdele a do týdne jsem vrčel a těšil se B kategorii drapáků. Jediný mě trápilo levý koleno a předpokládal jsem, že když budu muset někde tlačit, tak už musí něco prasknout, protože to bolelo fest ...
Do Petříkovic jsem přijeli ve čtvrtek a překvapení čekalo na registraci. Když na mě přišla řada, tak prosebně koukám na quixe, aby to vykecal, protože na startovce jsem nebyl stejně jako další kluk od nás. Ale po základních info, kdo, co, jak, .... paní otáčí papír a na něm seznam jmen, kde jsme uvedený. To jsem měl fakt radost , ale asi tak 15 vteřin, protože když říám, že chci jet B, tak chlapík za kompem říká, "B je plný a jestli chcete jet, tak jedině A, protože tam je místo.
Bylo to jako rána klackem, protože A jsem viděl loni a v hlavě jsem měl, že na to prostě nemám. Takže bez možnosti volby se nachávám zapsat do A, platím 3300,- a v duchu si říkám, že sis ty blbe těma penězma radši nevytřel prdel, protože by to bylo líp využitý.
No a takhle jsem se dostal na start expertů na drapáku. Neměl jsem radost a útěchou nebyla ani informace, že Hoždy jede taky experty. Fakt jsem měl bobky, špatně jsem spal a nervózní jsem byl jako snad nikdy na motorce. K tomu se přidaly zprávy o trati, že to bude ještě těžší než loni a ještě ve čtvrtek bylo v plánu, že třeba sjezd do lomu pojedou elite i expert ....
Takže jsme se ve čtvrtek pěkně vylili, ale podle toho všeho taky pro mě vypadal prolog. Neměl jsem, neumí a nebudu umět jezdit rychle, ale čekal jsem výsledek lepší. Startoval jsem asi 3. od konce v expertech a po nás už jeli jen elite. Když jsem koukal na všechny ty borce na začátku 1. koryta, říkal jsem si "ty čuráku, co tady jako chceš dělat" Opravdu většina jela parádně, byla vidět jistota, že mají najeto a odzávoděno dost. Start na pikaču, plácám se tam, ale koryto jedu parádně bez ztráty kytičky. Bohužel krátce po startu byl za jednou kládou spadlý nějaký lemroš a traťák nás naprosto nesmyslně zastavil před kládou a začal ho tahat. Takže zdržení na hovno .... no a potom mi vytuhly ruce takovým způsobem, že jsem nemohl udržet řídítka a nepovolilo to až do cíle. Ale snažil jsem se. Tenhle moment by nepřišel, kdyby měl člověk natrénováno, nějakou fyzičku a opravdu dobrá věc je, si před drapákama odjet nějaký to cc nebo offroadmaraton a připravit se na to.
Měl jsem o cca minutu horší čas než Hoždy a o 1 vteřinu lepší než Hansr. A když jsem viděl tyhle výsledky, uvědomil jsem si, že i "oni" koukají na ty výsledky a už jsem si dovedl představit ty žvásty .... ať tu říká, kdo chce, co chce, bylo to osobní.
Start v sobotu mi připadal nekonečný, rozprava nesmyslně brzy před závodem, dlouhý čekání, čumění a u mě nervy na pochodu od rána a taky zmatky ve startovní listině. Hic jak sviňa to umocňoval.
Startoval jsem myslím 140., asi 14 míst za Hoždym a za mnou měl jet hned Hansr.
Do startovního prostoru jsem najel za Hoždyho, který kecal s Hansrem a stál jsem mu asi 10 cm za zadním kolem. Když jsem viděl, že mají oba nazutou 754, byl to první okamžik, kdy jsem si oddychnul, protože to byla špatná volba a věděl jsem to.
Když mě Šolin mávl, nervy vcelku opadly a přepnul jsem se do režimu "závodník". Přemotivovaný volím blbou stopu hned v prvním cp, kde už nejedou jezdci přede mnou, ale tak nějak bez ztráty sil jsem to dojel. Rozjel jsem se až za 1. cp ve sjezdíku, který mě na dvoukilu docela jdou a celkově jsem v so i ne ve sjezdech získával hodně, nikde žádný slejzání, bavili mě ty těžší sjezdy, kde dost lidí svádělo ..... Před 2. cp byla taková blbá pasáž s kamenitým polem v lese. Na videích je vidět. Tam jsem hrozně získal, tohle mě prostě baví. Povedla se mi dobrá stopa, protože se hodně jezdců tlačilo jet spodem v domnění, že je to tam lepší, ale nebylo. Tím mi vyklidili ideální stopu a to byl hlavní okamžik, kdy jsem získal sebevědomí a od té doby mě to nepustilo.... jako když mávněš proutkem.
Na cp2 přijíždím do fronty a tak nějak ji beru z prava "pravým" pruhem. Koukám, že další jedou víc vlevo a trochu mi to připadá jako jízda v koloně na tříproudovce. Chvíli jedou víc uprostřed, chvíli to jede vlevo, chvíli vpravo, jen jeden slovák, co to chtěl vše podjet zprava skončil ve větvích a když chctěl pomoct, každý na něj hodil bobek. Jinak se nikdo s nikým nehádal, bylo to takový trpělivý čekání.
Snažil jsem se hledat Kamaráda od nás a ten už byl na rozjezdu na kládu a taky Hoždyho, kterýho jsem neviděl.
To mě zamrazilo, protože tohle bylo dlouhý čekání a říkal jsem si, že takový náskok už nestáhnu.
Když jsem se dotlačil na rozjezd na kládu, jen jsem se otočil, kde je Hansr, ale toho jsem neviděl. Za to jsem několik míst za mnou viděl Hoždyho a nemohl jem pochopit, jak to jede, když už na 2. cp jsem ho stáhnul ....
Takže na cp2 v sobotu skončil můj závod s Hoždym Drapák 2018.
Trasa byla bombová, nejvíc jsem si užíval ty kamenitý koryta a potoky, trasa moc pěkně namotaná, ale nesmyslný byly stupidní bažiny.
V té, jak je na videu, že objíždí, jsem málem zůstal. Nakonec jsem ji vyjížděl pravou drážkou a moc netratil, ale vůbec se nedivím, že ji na videu objel. Stál jsem v nájezdu do ní ve frontě a 60% jezdců to objíždělo vlevo lesem. Já kokot vjel dolů a trápil se. Každou projetou motorkou se sračky jen prohlubují a nakonec je to nesjízdný. To jsou prostě místa zbytečný a není to fér vůči jezdcům vzadu. Ti přední jedou ještě relativně do pevnýho, ale zadní čeká jen kejda po sedlo. Že to objel, mu schvaluju, protože to není závodiště, ale past 
V neděli se tohle místo objíždělo a byly vynechaný další bažiny, protože byly neprůjezdný a pokud byly neprůjezdný v neděli, muselo se to zjistit už v sobotu, kdy tam pár lidí zdechlo.
Celkově prý bylo utopených asi 8 motorek a některý právě na konci jednoho sračkovýho úseku, který potom nechali vyjíždět vpravo.
V sobotu jsem potom skončil v další pasti. Bahnitá drážka, přede mnou 3 nebo 4 jezdci, který jeli jak posraný, nenechali mě předjet a tak v prvním místě, kde to vidím reálně, chci předjet. Oni jedou levou stopu, kde je bláto tak do 1/3 kola a já pravou stopu, která na oko vypadá jako ta levá, ale padám do sraček až pod sedlo. Motor zabublal a konec. Snažím se nastartovat a nic, lionka točí jako kráva, ale nic. Hadičky od karbecu asi zatažený. Motor už ledva točí a já řvu vzteky .... najednou motor chytně a jede jak stabilák ... baf baf baf, vše je tlumený, jak je motor v blátě a prosím všechny svatý ... po cca minutě se zvyšuje volnoběh k normálu a tak vší silou rvu řídítka, pouštím spojku a držím plnej. Nechápu, jak jsem se dostal ven, ale jel jsem dál a to bylo hlavní.
Tohle místo mi vzalo hodně moc sil a pořád čekám na ty údajný nejtěžší cp v závěru. Od lomu mě berou křeče do vnitrních stehen. Paragoxně to možná pomáhá, protože mě to nutí stát a protahovat. A ve stoje to prostě jde líp.
Dvoukilo jede fantasticky, netahá to tolik za ruce, přesto síly nahoře dost, technický pasáže wau ... no byla za tím hlavně zelená fimka vzadu a jehla maxisů vpředu. Výborná kombinace a děkuju za radu Za cp. 11 je krásný výjezd, 12 taky pěkný okolo bunkru, ale furt nepřichází nic děsivýho, až na hřebenovce vidím bílý fábory zatáčet vpravo šupem dolů mezi šutry. Pokorně najíždím předním kolem, ale slyším řev, tam ne, to je jen pro elit. Znovu se ujišťuju, jestli jako jo, když je to značený i pro expert, ale mám to potvrzený a s úlevou jedu dál. Ty místa už poznávám a dávám poslední síly do závěru. párkrát mě trestají hlubší drážky, kořeny, jsem už dost rozevlátej, vyprahlej, ale po dojezdu do cíle šťastnej. Prach splachuju jedním exáčem.
Do neděle se mi moc nechtělo, spíš vůbec, ale motivace je.
Jediná dobrá zpráva od Vendy, že bažiny jsou vynechaný. To mi zvedlo náladu, protože jsem jich bál nejvíc. Délka trasy zůstala stejná cca 33 km podle quixovo tacho.
Můj tichý cíl (protože člověk bez cíle je jako loď bez kormidla) byl dojet neděli a udržet Hansra, protože ten fakt překvapil a stáhnout čas o jednu hodinu na 2:30, protože jsem to viděl jako reálný vzhledem k chybám v sobotu a jednodušší trati.
Start perfektní, na 2. a 3.cp mi kluci pomáhají, ale potom je už za celý závod nevidím. Jelo se mi nejlíp za celý víkend, žádná křeč, únava pryč a dařilo se mi ..... od 2 cp jsem se sjel s někým od DrK, myslím mladý Fíla a jelo se mi s ním dobře. Na přejezdech jsem se ho snažil udržet, v technických pasážích jsem byl zas před ním já .... to vše do chvíle, než se právě regulerně objížděla ta bažina. Jel jsem za jeho zadním kolem a snažil se ho předjet, pořád jsem koukal, jestli v tom roští nebude někde prostor na předjetí, až jsem měl najednou před okem kus haluze, kterou on nejspíš nechtěněpři průjezdu ramenem natáhl a vystřelila proti mě. Bylo to KO v 1. kole. Pak už jen vnímám seš v pořádku? Co je, vstávej ... nějaký jzdec mě profackovává ... jak jsem otevřel oči, první myšlenka, nemám oko, protože jsem viděl jen na levý. Naštěstí se to pravý zalilo trošku krví a po vypláchnutí jsem viděl jako před tím. to byla moje největší radost.
Měl jsem slzy na krajíčku z vděčnosti, že to tak dopadlo .... ale neměl jsem pocit, že bych měl skončit a jak to šlo, hned jsem zvedl motorku a jel dál. Naštěstí mi nevychcalo moc benzínu, všechno to bylo dost rychlý, ale ztráta se počítala.
Sil jsem měl fakt na rozdávání, ale od té doby se na mě lepila smůla, 2x jsem přejel mimo trať a musel se vracet, nad lomem mě nějaký debil poslal po bílých fáborech pro elit právě k tomu sjezdu, jak psal Hoždy. Při vracení mi spadlo kolo kolem stromu a další zdržení. Několikrát jsem dojel jezdce B, který často tvořili skupinky a pomáhali si. Bohužel byli i takový, co mě nepustili i když jsem na ně řval 100 metrů .... ve výjezdu za 11 cp mě dost nasrali, protože 6 lidí B ve skupině mě nepustilo a čekal jsem, až se rozjedou. 2 to vyjeli a 4 byly rozházený ve výjezdu ... nečekal jsem a už nasranej jsem to napálil naštěstí pěkně mezi ně ... 12 tku k bunkru jsem musel na 2x, protože zacpaná u kořenu a traverzem to nešlo ... ale potom už jsem věděl, že není nic a snažil se závodit, protože síly jsem měl. Jenže už od ty rány na oko jsem cíti podvědomý strach a prostě to nešlo, v tu dobu jsem už vyhrál svý oko a nebylo o co jet.
Takže v klidu do cíle. Mělo to být pod 2:30, ale nebylo. Mohlo to být určitě o 15 a možná o 20 minut v neděli lepší, ale na to se nehraje.
Suma sumárum luxusní zážitek, kdy se vystřídalo strašně emocí, od štěstí po zklamání až absolutní zmar, kdy jsem myslel, že jsem v neděli přišel o oko. Top víked se vším všudy, tohle budu už jen těžko něčím přebíjet.
Jsem rád, že jsem loni nesřílel na slepio s tím, kdo ojebával zkracováním tratě v neděli, protože letos se to jasně ukázalo.
Nakonec na mrdala z plzně, kde se jezdí motárdy, co na tom sedí obráceně .... to bylo dobrý.
Small
Není až tak důležitý, kolik stihneš najet zjara před závodem, to už je jen vyladění formy.
Důležitější je být obklopený lidmi, co ti poradí, pomůžou, podrží tě , vyjížděj jinam, poznávej nový lokality, lidi, poctivě trénuj ... jezdi, když je hnusně, prší, a když potom pojedeš s cílem dojet b drapáky i za cenu, že vypustíš duši, dojedeš to jako hobík ... štěstí přeje připraveným.
Na hobíky ti stačí najet celkově poctivě 60-100 mth a mohl bys to mít v kapse.
Taky to pak v expertech podle toho vypadalo :-D Mám to 8 km do petříkovic, tak jsem to už chtěl zkusit. Příští rok jestli bude dlouhá zima jako letos tak pojedu radši hobby 
Jinak 754 guma byla top 