Momentálně by potřeboval nové velké auto, aby se mohl lépe přesouvat např. k lékaři, takže by příspěvky šly na to. Do běžného auta je jeho přesun opravdu náročný a složitý, když mamce nemůže nijak pomoct.
kvadruplegie, kvadruplegik
Celý příběh: Ahoj, jmenuju se Aleš, je mi 30 let a už od prosince 2019 jsem ochrnutý na všechny 4 končetiny, tedy mám diagnózu kvadruplegie. Momentálně jsem v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech, kde se mě zase snaží postavit na nohy. No… Já bych byl rád, kdyby mi aspoň ruce fungovaly tak, jako před nehodou. Pohnu jenom pažemi, prsty ovládat nemůžu. A cože se mi to stalo? Ještě na Štědrý den 2019 jsem byl úplně normální kluk, chodil jsem do práce, chodil jsem do fitka, byl jsem krátce zamilovanej, ale mojí největší vášní byla jízda na motorce. Právě to mi obrátilo život naruby. Ten den bylo krásně, nemrzlo a nebyl sníh, tak jsme si s kamarádem udělali vyjížďku na motorkách. Bylo před 16h, když jsme se vraceli domů po kraji pole. Najednou jsem mezi poli přehlídl malý potůček. V ten moment mě nenapadalo nic lepšího, než přidat plyn a zkusit ho přeskočit. Jenže na hraně potůčku byla hluboká brázda, o kterou se zarazilo zadní kolo. V té rychlosti se mi vytrhla řídítka z rukou a vyletěl jsem z motorky. Letěl jsem asi 10 m daleko, kde jsem dopadl celou vahou svého těla na krční páteř. Po pádu jsem byl při vědomí, ale věděl jsem, že tentokrát je to špatný, hodně špatný. Nemohl jsem se vůbec pohnout a necítil jsem nohy. Už jsem několikrát z motorky spadl, ale narazil jsem si třeba jen žebra. Tentokrát si asi můj anděl strážný vzal volno… Kamarád hned volal pomoc. Přiletěl pro mě vrtulník. V nemocnici jsem absolvoval CT vyšetření, které ukázalo spoustu zlomenin obratlů, vykloubené rameno, ale hlavně tříštivou zlomeninu krčního obratle v úrovni C5/C6 a téměř přetnutou míchu. Následovala náročná operace krční páteře, kde mi krk zafixovali, a dostal jsem na hlavu speciální kruh, abych krkem nemohl hýbat. Nemohl jsem sám dýchat, takže mě přes krk napojili na přístroj. Kvůli bolesti mě drželi v polospánku. Měsíc jsem ležel na ARO, kde to bylo jak na houpačce. Neustále mi vypadával dech, jednou jsem jim úplně zkolaboval. Doktoři nedokázali vůbec říct, jak to se mnou bude, jestli rozhýbu alespoň ty ruce nebo jestli budu jednou sám dýchat. Od prsou dolů jsem totiž necítil nic… Nějakou dobu jsem si taky poležel na JIP a nakonec mě přeložili na spinální jednotku. V nemocnici jsem strávil 3 a půl měsíce. Za tu dobu jsem víc jak měsíc nemohl mluvit kvůli tracheostomii a musel jsem se naučit znovu polykat. Tady v Kladrubech budu 5 měsíců a pak mě propustí do domácí léčby. Učím se tu být co nejvíc samostatný a hodně posilovat a protahovat svaly. Pořád mi ale ještě dělá problém i samotné sezení na vozíku. Co se týká mýho zranění, tak jsem si ze začátku vůbec nechtěl připustit, že bych znovu nechodil. Dnes je situace jiná, jsem hrozně rád za každý pokrok, ale beru situaci takovou, jaká je. Celou dobu mi byla oporou moje rodina, hlavně moje máma a přítelkyně Iveta, která to se mnou nevzdala a nerozešla se se mnou i přes to, že ví, že náš společný život bude úplně jiný, než jaký si kdy představovala. A rozhodně to se mnou nebude mít lehký. Možná mě někteří z vás odsoudí a řeknou, že ježdění na motorce je nebezpečný a že si za to můžu sám, tak co bych chtěl. Měl jsem ale víc než dost času o tom přemýšlet a vymýšlet, co by bylo, kdyby. Jenže teď už to, co se stalo, prostě nezměním, i když bych si to moc přál. Nezbývá mi, než na sobě dřít a snažit se být samostatný, abych se necítil jako něčí přítěž. Chtěl bych mít šanci na co nejvíc normální život. Jenže to obnáší spoustu různých pomůcek, které stojí spoustu peněz. Např. speciální postel, stavební úpravy domu, úprava auta… Proto budu velmi vděčnej za jakýkoliv finanční příspěvek nebo alespoň sdílení mýho příběhu, pokud jsem Vám alespoň trošku sympatickej nebo vás můj příběh zaujal a chtěli byste mi pomoct. Moc děkuju.
Blíží se Vánoce, každej si něco přejeme a můžeme si na to vydělat rukama/hlavou, páč nám ty koníčky málokdo financuje. Aleš prodává své zrealizované sny (EXC 450), aby se mohl alespoň pohybovat/dostat tam, kam potřebuje (auto). Ale ke vší smůle už si na to nemá jak vydělat. O nic mě neprosil, nekontaktoval mě - je to "moje" aktivita/snaha o pomoc naším prostřednictvím, když už tyhle stránky jsou a jsou tu hlavně proto, aby pomáhaly.
Takže,
pokud každý z vás může a je ochoten obětovat část svého výdělku (včetně mě), pak tady je konto bariéry, kde stačí kliknout na CHCI POMOCI a dál je to jednoduchý: https://www.kontobariery.cz/Pribehy/Kom … -pro-Alese
Chybí mu cca půl koule na káru, co by ho zavezla, kam potřebuje (tyhle speciály jsou i z druhý ruky nákladný) a každá kačka pomůže.
Beru částku za 2 návštěvy hospody = litr za mě nezničující a mu prospěšnou.
Ale každý, jak může...
Snažím se vás zvednout ze židle a nechat vás udělat něco pro druhého - ono vám to zlepší náladu, nebojte se
Mně se líbila recenze auta-projektu s transparentním účtem od "Garáž TV" a Rasťo Chvála... samozřejmě tam to má větší dosah, sledovanost YT... v závěru výzva s transparentním účtem a darování třeba ceny "jedné kávy z benzinky" při cestě do práce ... na účtu se to hemžilo 1,5E - 5E za dary... Ano, toto nikoho nezabije a v součtu to má větší efekt než možná "zastrašení" nějakou výzvou dejte 50-100E.
Takže já jdu něco poslat a částka je přeci už na každém z nás
Hele za mě, ať přispěje kdo chce, a kolik chce, a jak psal Radůz je to každého osobní věc, nevím proč bych se tím měl jeden či druhý chlubit...(nejsme mediální hvězdy, aby jsme si honili trika..., ikdyž asi jak kdo )
..ten názor o odpustkách mě příjde dost trefný..
jj, máme samé plečky XT/TT XR, DR a další, ale proč je měnit když nám vyhovují?? Jako, že pro to co jezdíme, a ještě občas, musíme mít TOP stroje? Jezdíme pro zábavu no ne? Každý den vidím to kolem sebe, že lidi co mají sotva do huby, případně s půjčkama, si kupují mobily za desetitisíce, aby si vykompenzovali sociální postavení, s autama to samé, tak asi motorky nepůjdou opačně...ale ať si každý koupí co chce ne? Možností je mnoho...
Úrazové pojistky jsou kapitola sama pro sebe, bohužel jen malá náplast na to do čeho člověk "spadne".
Zá mého působění na Civilce na JIPu, jsem viděl fůru mladých lidí, kteří bohužel svým nedomyšleným počínáním otočili svůj život, a i životy celé rodiny o 180°..., bohužel je to tak, a člověk tomu nezábrání, spíše bych řešil příčiny než následky...
Odkud že je Janek? Zoo, hrady, betlémy nám zavřeli, tak když by to bylo kousek, vzal bych děti, ženu a přijel se podívat..
"Nejedete nahodou do Pardubic? Franta Jetel viďte, zatýkám Vás"
„Zapamatujte si, chlapče, zásadu č. 8, která neplatí jenom u policie: Na světě je to tak, že jedni orají a vláčejí, a druzí sklízejí.”
Nikdy mě teda nenapadlo vyžádat si doklad o tom, kolik jsem dal peněz do kasičky, abych to tady mohl ukázat a už vůbec nikdy mě nenapadlo, že mě namotivuje to, že uvidím kolik peněz dal soused, to mi přijde dost ubohé a takové typicky české "když vy advokáta, tak my doktora". To snad není nějaká soutěž ne? Cením si více těch, co dali 100,- když vím, že jim samotným bude ta 100,- chybět, než člověka, který se ohání kolik dal kam peněz.
Motivovat k podpoře by měl především ten osud člověka, na kterého je sbírka určena, to co se mu stalo, s čím se narodil, jaký úraz ho postihl,.... s čím se musí potýkat rodiče, aby prodloužili život dítěti aspoň třeba o rok, ten nejvíc a ne kolik dal soused.
Od takových bych ani o jejich peníze nestál, hnus, aby se někdo na cizím neštěstí chvástal kolik mu poslal peněz.
Nikdy mě teda nenapadlo vyžádat si doklad o tom, kolik jsem dal peněz do kasičky, abych to tady mohl ukázat a už vůbec nikdy mě nenapadlo, že mě namotivuje to, že uvidím kolik peněz dal soused, to mi přijde dost ubohé a takové typicky české "když vy advokáta, tak my doktora". To snad není nějaká soutěž ne? Cením si více těch, co dali 100,- když vím, že jim samotným bude ta 100,- chybět, než člověka, který se ohání kolik dal kam peněz.
Motivovat k podpoře by měl především ten osud člověka, na kterého je sbírka určena, to co se mu stalo, s čím se narodil, jaký úraz ho postihl,.... s čím se musí potýkat rodiče, aby prodloužili život dítěti aspoň třeba o rok, ten nejvíc a ne kolik dal soused.
Od takových bych ani o jejich peníze nestál, hnus, aby se někdo na cizím neštěstí chvástal kolik mu poslal peněz.
Je to barva, kterou mám prostě rád Modrá je dobrá, už je to tak.
Není to fičák, ale posunuje se to. Kdyby měl někdo kačku a srdíčko na to, aby mu tam nějakej halíř poslal, určitě bude rád a vděčnej za každou stovečku.
)
